Doma se čas od času vracíme k jedné fascinující záležitosti. Můj muž má schopnost vždy říct to správné ve správný čas, zatímco mě se to často nedaří. Moje nápady se nějak záhadně přeslechnou, zapadnou a až když je někdo jiný zopakuje v ten správný čas, najednou je to bingo!

Ale možná nejde jen o správné načasování, které nesporně hraje svoji roli. Možná je to i volbou slov. Možná moje slova, kterými popisuji stejnou věc, přeci jen nejsou zvolena tak dobře, jako je volí on?

• To, jak věci nazveme, má vliv nejen na ostatní, ale i na nás. Je rozdíl říct „jsem naštvaný“, „jsem rozzuřený“ nebo „jsem celý bez sebe“. To, jak pojmenujeme své emoce, velmi silně ovlivňuje to, jak se skutečně cítíme. Takže výběrem slov se dá cíleně „utahovat kohoutek“ u negativních emocí nebo „přidávat plamen“ u pozitivních emocí. Zkuste si to..
• Asi už jste slyšeli rčení, že každý problém je převlečená příležitost.. Už jen tím, že danou situaci takto nazvete, zvyšuje pravděpodobnost, že opravdu onu skrytou příležitost objevíte. Neurověda má dnes již spoustu důkazů na to, že výběr slov, které používáme, může způsobit změny v našem mozku a stejně tak ovlivnit to, zda si u druhých získáme přízeň a respekt nebo nezájem a nenávist.
• K tomu, abychom byli pro druhé přesvědčiví, někdy stačí jen dobře poslouchat. Lidé se dělí na dvě skupiny podle toho, zda u nich převažuje vnitřní nebo vnější referenční rámec. Ti s vnitřním rámcem vycházejí ve svých rozhodnutích a hodnoceních primárně ze sebe a ze svých zkušeností, zatímco ti s vnějším rámcem dají více na své okolí. Člověka s vnitřním referenčním rámcem tak třeba těžko přesvědčíte o něčem tím, že mu řeknete, že se to líbí 5 jeho kamarádům.

Takže vnímejme více, co vlastně říkáme a jaká slova používáme, protože to může zásadně ovlivnit náš život a naše vztahy s ostatními. Možná někdy i malá změna přinese velké zázraky.

Přeji vám co nejvíce takových zázraků!