Jistě i vy znáte spoustu slavných lidí a jejich životních osudů, které nebyly zrovna jednoduché. Cesta k jejich úspěchu většinou nevedla přímo, ale spíš celou řadou oklik, odmítnutí a zklamání. A přesto nakonec dosáhli svého cíle. O Einsteinovi říkali, že z něj nikdy nic kloudného nebude, protože ještě ve 4 letech nemluvil, Walta Disney vyhodili z práce v novinách pro nedostatek fantazie a originálních nápadů, Oprah Winfrey nevzali do televize, protože se do ní prý nehodila.

Přesto, když se odmítnutí týká nás osobně, přijde nám to jiné, zásadnější a často nás to dokonale znejistí a odradí od pokračování v cestě za našimi cíli a sny.. Odmítnutí si prostě automaticky přeložíme jako naše selhání. Možná jste se přitom jen zeptali špatné osoby nebo správné osoby, ale ve špatný čas…

Jak se tedy odmítnutím nenechat odradit a brát ho jako přirozenou součást našeho života i cesty za našimi cíli?

• Uvědomte si, že odmítnutí nijak nezhoršuje vaši situaci – neměli jste s kým jít na oběd, zeptali jste se kolegy, který odmítl, stále nemáte s kým jít na oběd, ale jste na tom stejně jako na začátku!
• Zkoušejte to znovu a zeptejte se někoho dalšího – berte NE, jen jako odložené ANO, to že jste byli odmítnuti jedním člověkem či společností, neznamená, že již za dalším rohem nečeká někdo, kdo vaši nabídku s radostí přijme.
• Ptejte se, proč jste neuspěli – můžete získat užitečné informace, jak svoji nabídku vylepšit nebo být příště přesvědčivější. Někdy je ale i druhé straně nepříjemné nám důvod odmítnutí upřímně sdělit. Můžete to tedy zkusit pozitivně: „Co by se muselo stát, abyste moji nabídku přijali?“

Byli jste odmítnuti již několikrát a už máte opravdu dost? Tak potom si vzpomeňte na Howarda Schultze, kterému 217 lidí odmítlo dát půjčku na otevření prvních prodejen Starbucks nebo Jacka Canfielda, kterému 144 vydavatelů odmítlo vydat Slepičí polévku pro duši.

Tak hodně štěstí při odmítání odmítnutí!