Za mých mladých let dominovalo měření inteligence pomocí IQ. Existovala na něj celá řada testů, které jsem si ráda dělala, abych se utvrdila v tom, že mohu pošilhávat po členství v klubu Mensa.

Školní léta uběhla jak voda a jak šel čas, člověk si začínal všímat a uvědomovat, že IQ není vždy zárukou úspěchu, ať už v pracovním nebo soukromém životě. Natož pak zárukou štěstí či spokojenosti. 

Dnes už existují vědecké studie, které dokládají, že daleko přesnější indikátor úspěchu v životě je EQ – tedy emoční inteligence. I když je daleko komplexnější (zahrnuje pět oblastí od sebeuvědomění po sociální vztahy), i emoční inteligence se dá měřit různými testy. A dobrá zpráva je, že zatímco s výší IQ toho mnoho nenaděláme (je do značné míry daná/zděděná), svoji emoční inteligenci můžeme vlastním úsilím posilovat a zvyšovat.

Tady je pár tipů, jak s tím můžete začít:

1. Přemýšlejte o svých emocích– snažte se je identifikovat a zamyslete se nad tím, jak reagujete v různých situacích. To je první krok k tomu, abyste své emoci zvládli lépe kontrolovat.
2. Ptejte se ostatních na jejich úhel pohledu. Nejde o to, kdo má pravdu, ta je stejně vždycky relativní.  Někdy vás může opravdu hodně překvapit, jak rozdílně někdo jiný vnímá stejnou situaci, jak rozdílně mohl/a některé věci myslet a jak rozdílné mohl/a mít motivace..
3. Dejte si pauzu. Než něco řeknete nebo uděláte, zkuste se zastavit a zamyslet se. Pomáhá využít vlastní tělo – fyzicky se zastavit, pomalu dýchat, odejít ze situace, jít se projít… Když to budete trénovat v méně náročných situacích, máte šanci vytvořit si zvyk, který potom zafunguje i v těch emočně vypjatějších momentech.
4. Snažte se přijít na to PROČ. Proč vy máte emoce, jaké zrovna máte a jak a proč se asi cítí ten druhý? Velmi často nemají naše emoce tak prvoplánovou příčinu jako nevynesené odpadky nebo nesplněný deadline v práci..
5. Ptejte se, JAK se z toho můžu poučit? Zejména pokud jsme my za něco kritizováni, je těžké nechat emoce stranou a dívat se na situaci racionálně. Zvlášť pokud je kritika podávána ne zrovna vybíravým a empatickým způsobem. Věřte, že pro vás osobně je výrazně lepší nenechat se strhnout k negativní reakci, ale snažit se druhou stranu pochopit a přemýšlet, jak se můžete z dané situace poučit.

Jako s každou jinou dovedností – je to dřina a chce to cvičit, cvičit a cvičit!

Tak ať vám to jde lépe a lépe a začnete využívat emoce ve svůj prospěch, nikoli proti sobě. Uvidíte, jak pozitivní dopad to bude mít na váš život.